Výcvikáři
Agility
Martina Konečná
V roce 1995 jsem poprvé viděla na výstavě ukázku agility. Bylo to naprosto strhující a začala jsem docházet se svojí fenkou briarda
na kynologické cvičiště v Brně. V té době bylo fence již sedm let a během roku byl u ní zjištěn vysoký stupeň DKK.
Maminka mi zakoupila fenku zlaté šeltičky (abych se mohla dále tomuto sportu věnovat), ale agility nebylo pro ni to pravé ořechové.
Po třech letech jsem si sama pořídila trikolorní fenku šeltičky, se kterou jsem jezdila jak na výstavy
(získané tituly – Int.Ch, MultiCh. Klub. Ch práce aj.) tak na agility. Za dobu jejího života se nám povedlo získat titul A3 Champion,
tituly mistrů a vícemistrů republiky v šeltiích, mnoho vítězství u nás i v zahraničí, nejcennější v té době bylo 3. místo na ME 2004.
Tato fenka byla moje zakladatelka chovu šeltiček.
Po této fence jsem si nechala z vrhu "A" fenku trikolorní barvy, se kterou se mi konečně splnil sen, nominovat se a startovat na MS.
Stalo se tak v roce 2010. S touto fenkou také splnila A3 Championa, titul MČR družstev small, 2. místo na ME v kombi družstev small/medium.
Pořídila jsem si další fenku do chovu tentokrát bicolor barvy. Ale tato volba nebyla moc šťastná. Zdravotní potíže při krytí nakonec
vyvrcholilo kastrací, ale před vykastrováním se podařilo na této fence odchovat s komplikacemi "B" vrh, ze kterého jsme si doma ponechali
psa trikolorní barvy. Tento pejsek již také začal závodit a při svých čtyřech startech má splněné podmínky na přestup do A2.
Přestěhováním se do domečku jsem si splnila touhu pořídit si krátkosrstou kolii. S touto fenkou jsem sice měla i chovatelské záměry,
ale její skus nedovoluje chovnost. Proto se můžeme více věnovat sportovní kynologii, obranám a hlavně agility. V roce 2010 se nám podařilo umístit na MČR ve družstvech na 1. místě v jumpingu. Jsem přesvědčena, že ještě na nás vyšší cíle čekají.
Se všemi svými psy mám splněné základní zk. z výkonu, věnujeme se rekreačně flybalu a klikru.
Aktivně pořádám, trénuji i závodím na agi tábory a závody, výcvikové semináře, jednodenní i víkendové akce.
Lenka Hajduková
Na kynologické cvičiště jsem poprvé přišla v průběhu roku 2000 se svou fenkou křížence. Nejprve jsem se začala věnovat služebnímu výcviku,
složila zkoušku ZZO, ZMMP.
Jakmile jsem se začala věnovat agility, plně jsem tomuto psímu sportu propadla.
S agility jsem začala v roce 2003, zúčastnila se mnoha závodů. Mým nejúspěšnějším rokem byl rok 2006. Úspěšně jsem reprezentovala ČR na IMCE („Mistrovství světa pro křížence a psy bez PP“) v Holandsku a umístila se na 2. místě (družstva). Na MČR jsme pak v témže roce vybojovaly 1. místo v družstvech a 4. místo v jednotlivcích.
Dnes se věnuji agility s fenkou čínského chocholatého psa. Funkci výcvikáře zastávám už něco málo přes sedm let. Agility je pro mě způsob,
jak si užít volný čas se svými přáteli, a to nejen psími. Hlavní je pro mě radost z týmové práce. Náš psí přítel by neměl běhat z donucení, ale proto, že ho to baví stejně jako nás….
Eva a Ivan Vrkočovi
Eva a Ivan jsou lidé, na které se prostě můžete spolehnout. Lidičky, kteří žijí pro pesany – však jich mají doma požehnaně a
padnou pro ZKO Žamberk, kde rozjeli agility. Kdykoli mi teklo do bot a zavolala jsem Ivanovi, bylo po problému.
Kliďas, kterého nikdy nic nerozhodí a tak ho začátečníci na táboře doslova milují. Nezkazí žádnou legraci nic "nehrotí"...
Eva je sluníčko a díky ní proběhl i první ročník našeho tábora. Navíc máme společný „koníček“ – provoz útulku a tak spolupracujeme
i v této rovině. Tábor bez Evy a Ivana si dnes už neumím představit nejen já, ale i hafo majitele právě čínských chocholatých psů...
Iva Vránová
Kynologií se zabývám od roku 1996. Prvním psiskem byla milovaná kníračka Pegynka- ZZO, a v agility se dostala až do elitní A3 kategorie.
Naším nej úspěchem je 3. místo na MČR v agility, kde jsme ve družstvech obsadili i s Janou Ullver a jejím jedinečným Timečkem krásné 3. místo.
Od roku 2006 mám tu čest doprovázet naši australí dračici Ebinku na její životní pouti tímto úžasným a akčním světem, kde je ona tak šťastná a
kde se jí nabízí tolik aktivit. Neznám jiného, tak usměvavého psa :-). Jen my ji poněkud brzdíme v rozletu. Věnujeme se agility, poslušnosti,
obranám, vyzkoušeli jsme záchranařinu - nemá pud sebezáchovy, tak jsme to vzdali :-), coursingu, friesbee. Naší prioritou je ovšem agility.
Po čtyřech letech v kategorii A1 :-)jsme se stali A1 šampioni. Kdo se tím může pochlubit? :-). Až tréninky naší skvělé kamarádky
Martiny Konečné nás dovedly k postupu do kategorie A2. Již v červenci se tam všichni třeste!!! Huráááá :-) Naše torpédo přestalo vévodit
DISK DOG TÝMŮM a občas i něco doběhne. Naším jediným úspěchem je druhé místo ve zkoušce v kategorii A1 :-) Jinak teda né, že by jí to nešlo -
jen prý ju panička poněkud brzdí motorem :-) Naše neagilitní úspěchy - ZOP, ZZO, ZPU1, BH, ZVOP. Jako výcvikář pracuji čtyři roky - začátečníci - poslušnost a agility :-)
Dáša Laníková
"Ke kynologii jsem přišla v roce 2002 s pořízením mého prvního psa - labradora Lennyho. Nebyl to první pes v naší rodině, ale byl první JEN můj. :-)Hlavní náplní našeho soužití bylo aportování všeho možného i nemožného, dloooouhé výlety a válení se na gauči. A to až do roku 2006, kdy jsem coby majitel nekolie, jela se svojí tetou a sestřenicí na koliácko-šeltí výcvikový tábor a kde jsem poznala agility. Po návratu z tábora, plny nadšení jsme pak na prostějovském cvičáku rozjely "lehce rodinnou" agi-sektu, rozrostli se o pár stejných nadšenců a v současné době už máme za sebou několikero pořádání závodů a teta i sestřenka nemalé závodní úspěchy. S Lennym jsme do podzimu 2009 také v agility závodili ("kariéru" jsem musela ukončit vzhledem ke zdravotním problémům Lennyho) a složili pár zkoušek poslušnosti a momentálně se již téměř 9ti letý Lenny připravuje na další :-)Od srpna 2008 obohacuje můj život o zážitky všední i nevšední (o ty především :-))) bláznivá krátkosrstá kolie Elfík (En Ten Týky Nirreterrit). Ten má také složeno pár zkoušek poslušňáckých, na další se pilně připravuje, v agility závodíme v kat. A2 a pár sportovních úspěchů už jsme spolu taky zažili a já věřím, že na nás ještě nějaké čekají :-) .
Moje kynologické cíle nejsou rozhodně nízké - společně si maximálně užívat každou aktivitu, kterou vymyslím (momentálně se aktivně věnujeme kromě agility také obedienci, pasení, sportovní kynologii a občas se ukážeme na coursingu, dogfrisbee závodech a výstavě), mít z výcviku a tréninků radost a nenechat se pohltit ambicemi. Líbí se mi, co řekla Silvie Trkman: „Dělám agility pro mé psy. Nedělám psy pro agility“ . Myslím, že tahle myšlenka jde aplikovat na každou kynologickou disciplínu a mluví mi z duše :-)
Dominika Poláčková
Ke kynologii, a potažmo k agility vůbec jsem se dostala vlastně náhodou.
V mládí jsem se věnovala jezdectví a cvičila poslušnost s našimi dvěma německými dogami a navzdory tomu, že jsem neměla možnost navštěvovat
nějaký cvičák, byly obě fenky velice poslušné.
V roce 2007 jsme si s přítelem pořídili sheltii – zlatého pejska.
Na začátku roku 2008 jsme začali cvičit v KK VFU Brno, kde jsme se seznámili s agility a už o pár měsíců později jsem
se potkala s Martinou Konečnou a od té doby u ní trénujeme.
Agility je pro nás hlavně zábava, radost, adrenalin a dobrý pocit z týmové práce.
Kromě agility se věnujeme také poslušnosti a flyballu, pracuji také s klikrem.
A jelikož je mými koníčkem je i příležitostné fotografování, ráda zachycuji krásné okamžiky s dvounohými i čtyřnohými přáteli svým fotoaparátem.
Coursing
Markéta Kubíčková
Jsem majitelkou rhodeského ridgebacka "Agira"
(Gyr od Cykasu: res. CAC, ZOP, ZZO, BH, LA1, coursingová licence,
úspěchy v coursingu: Mistr Čech 2007 a 2008, vicemistr ČR a Moravy 2007, vítěz třídy profi-pes Saranga sprintu 2008 a 2009,
vicesupermaster C + A RR sportu 2008 a 2009
a kříženky Laydynky (ZOP, MA1), se kterými se věnujeme rekreačně agility a hlavně coursingu, který Agir doslova zbožňuje.
Flyball
Míla Vrbová
Kynologii se věnuji od roku 1992, kdy jsem si pořídila fenku bígla.
V roce 1995 jsem s ní poprvé přičichla k agility,
které mě neskutečně chytlo, takže jsem tomu později do určité míry podřídila i výběr dalšího plemene.
Následovali dva trpasličí černí pudlíci, a k nim mám nyní ještě mladou fenku dlouhosrstého vipeta
(pravda, to není zrovna typické plemeno pro agility, ale taky to s ním jde ;-).
V roce 2003 jsem se začala věnovat také flyballu (www.flyball.cz), což je podle mne úžasný a mnohými kynology nedoceněný sport.
Závodím v něm a také ho trénuji, a to nejen v Praze (www.flyballhoptrop.cz), ale všude tam, kde je o něj zájem.
Dogfresbee a tanec se psem
Katka Růžičková
S kynologií jsem se seznámila ve dvanácti letech, kdy jsem se prvně zúčastnila výstavy s německým špicem.
Spolu jsme prošli mnoha výstavními kruhy. Od té doby jsem psům zcela propadla.
S příchodem štěňátka pudla a chodského psa jsem se začala věnovat také tanci se psem, agility a hlavně dogfrisbee.
Díky obrovskému srdci sportovce mé psí milované duše, choďačky Kony, jsme s nadšením zkusily mnoho sportů...
Ale létajícím talířům jsme obě na vždy propadly...
Poslušnost
Pavel Hrobař
Mistr České republiky 2010 dle ZVV3.
Začínal cvičit s německým ovčákem Hyrdou – ZVV3 , později „přesedlal“ na dobrmany – s Erosem Moravák - SchH 3, IPO 3, ZVV 2.
Nyní majitel belgického ovčáka Orso de Alphaville Bohemia.
Zkoušky: ZZO, ZM, ZVV 1 - 3, BH, SchHA, SchH 1- 3, IPOV, IPO 1 - 3, ZPO 1, FPr 1 - 3.
Mistr republiky v ZVV 3, kde získal titul šampión práce CACT.
Stanislava Jansová
Těžko vypisovat ve zkratce všechny mé psy, úspěchy s nimi, chvíle radosti i smutku.
Kynologii jsem propadla v deseti letech a od malého knírače, přes německé ovčáky, velkého knírače,
faraonského chrta, čínské chocholaté psy, křížence jsem dnes majitelkou velké černé špicky Andělky,
křížence Montyho a králičí jezevčice Hepinky. Přes výstavy a tituly nejvyšší – světové a evropské vítěze,
BIS na Evropské výstavě špiců, BISe na klubových a speciálních výstavách, titul
Výstavně nejúspěšnějšího psa roku ze všech plemen – vítěze TOP DOGu, šampionáty osmi zemí atd.,
přes agility (s číňanem Gremi Modrý květ jsme za půl roku od prvního kroku mezi agi překážky
splnili 3xA1, 3x A2), přes zkoušky klas. výcviku BH, ZZO, ZOP, IPO V…, coursingovou licenci –
Mistra Čech atd. si nejvíce cením zkušeností a úspěchů se psy problémovými v útulku i mimo něj.
Středoasiati, argentinská doga a další se díky mé práci dokázali začlenit do běžného života.
Nejdůležitější je dát majitelům klíč, jak se psem pracovat a hlavně žít. Pes má být pro radost
a příliš mnoho lidí i psů jí díky, opět lidským radám, nepozná. Přitom udělali majitelé
většinu vše dobře, a pro svého psa by se doslova rozkrájeli – ale pak je na cvičáku,
kde hledají pomoc, radu někdo postaví do řady … zařadí do škatulky a na konci cesty plné zklamání
a trápení poradí – prodat, zlomit, utratit… A právě pro tyto zklamané jsem na táborech po tři turnusy už šest let na place nad hrází:-).
Marta Fuglevičová
Sportovní kynologii se věnuji od r. 1981, kdy jsem začínala cvičit s dalmatinem. Pak už následovali němečtí ovčáci,
se kterými jsem složila zkoušky ZM, ZVV 1 - ZVV 3, BH, SchH 1, IPO 1 - IPO 3 a odchovala 3 vrhy štěňat ve své chovatelské stanici z Irexu.
V roce 2003 jsem si pořídila prvního velškorgiho cardigana. Momentálně mám tři cardigany, se kterými se věnuji výcviku obedience,
zúčastňuji se výstav a mám za sebou první vrh štěňat tohoto plemene. S těmito nízkonohými ovčáky jsem složila zkoušky ZOP, ZPU 1,
ZZO, BH, OB-Z, OB 1 - OB 3.
Provozuji psí školu obedience ve spolupráci s kynologickou organizací v Ostravě-Třebovicích.
Několik let působím jako instruktor výcviku ČKS a od roku 2008 také jako instruktor a steward Klubu obedience cz.
Největší odměnou v mé práci je radostně pracující pes a jeho spokojený majitel.
Markéta Hrobařová
Majitelka bernardýna Adama. Výstavních titulů má spousty-i na světové výstavě Svatobernardských psů dostal výbornou.
Má 8 zkoušek (ZOP, ZPU 1, ZZO, ZM, ZVV 1, BH, FPr 1 - 2).
Podle ZVV 2 s ním Markéta sjela také dost závodů,
jen při zkoušce (na kterou nastoupila s tím, že už nemůže dělat překážky) ji ke splnění chyběl pouhý jeden bod.
Katka Doleželová
Služebnímu výcviku se věnuji už 15 let. V průběhu let jsem cvičila s německými ovčáky a úspěšně složila několik zkoušek z výkonu. Zúčastnila jsem se mnoha seminářů týkajících se služebního výcviku u známých psovodů.
Kromě německých ovčáků vyplňuje můj život šeltie, čivava a border kolie. S border kolií se už čtyři roky věnuji agility.
Funkci „služebního“ výcvikáře plním už několik let. Pracuji nejen se služebními plemeny, ale i společenskými. Každému se věnuji individuálně, zabývám se konkrétními problémy a společně s majitelem je řešíme. Mou hlavní snahou je, aby lidé porozuměli svým psům, chápali je a dovedli s nimi pracovat. Práce by pak neměla být pro oba nutností, ale hlavně radostí a příjemnou chvilkou strávenou se svým psím miláčkem.
Jaromír Zdražil
Figurant 1. třídy MSKS, majitel chovatelské stanice Dlouhý dům.
Výrobce kynologických potřeb značky CARIZ.
„Do výcviku psů mně zasvětil pan Alois Svačinka na cvičáku v Muglinově v roce 1969. Mám složeno 43 zkoušek z výkonu masových, IPO i záchranářských nejen s knírači ale i RTW, BO, NO. Letní výcvikové tábory pořádám každoročně od roku 1982. Výcvik psů je pro mne velké hobby a individuální záležitost s každým psem. Současný trend výcviku mě nutí neustále se zdokonalovat ve výcvikových metodách a tím i inovovat a vyvíjet nové pomůcky pro výcvik psů.
Těším se na setkání s novými lidmi a jejich čtyřnohými kamarády.“
Obrany
Vašek Ullver
Na vojně jsem se blíže seznámil se služební a sportovní kynologii. Zde jsem
si pořídil svého prvního psa BOM, s kterým jsem složil zkoušku ZVV3 a
úspěšně závodil. Následně jsem si koupil fenku BOM. S tou jsem složil IPO3 a
závodil jsem s ní dle IPO i NZŘ a zúčastnil se mistrovství republiky BOM.
Na vojně jsem také začal figurovat a nyní mám figurantské zkoušky 1. třídy
MSKS .Mam zkušenosti s neslužebními plemeny a hlavně s mladymi a
začínajicími psy.
Libor Pavlík
Vůbec první setkání s "kynologií", bylo v roce 1991. Kamarád, který
pracoval jako vězeňský dozorce, potřeboval někoho, kdo si "dobrovolně"
navlékne rukáv a nechá si na sebe kousnout psa nebo lépe - více psů:-)
Přežil jsem :-) a dá se říct, že toto bylo prvotním impulsem k tomu, abych
se o figurování začal více zajímat. Figurování vnímám jako možnost
dozvědět se co nejvíce o chování psů a odměnou za moji práci je mi to, když
z placu odchází pes a pán jako tým a oba se těší na další obrany.
Vystavování a junior handling
Ing. Libuška Brychtová - „Vystavování psů je krásná zábava“
V kynologii přes 25 let, od 1986 chov malých kníračů pepř a sůl, absolvování zkoušek z výcviku, 1991 chovatelská stanice čínských chocholatých psů z Haliparku, odchov více než dvou desítek šampionů, tří desítek výstavních jedinců, absolvování stovek výstav po celém světě, zisk mnoha nejrůznějších výstavních titulů od 225 rozhodčích z 50 zemí včetně 2x BIS na soutěži Šampion šampionů, všichni vlastní psi interšampioni a mnohonásobní šampioni, posuzování voříškiád, moderování výstav psů i soutěže šampion šampionů ČR, kniha Naháči, Dona 1998, články ve všech kynologických časopisech, dopisovatelka novin a ročenky Our Dogs v Anglii.
Pravidelná výuka na táboře ve Svojanově od roku 2007 – lekce Vystavování psů a junior handlingu, přednášky o výstavách, posuzování táborové výstavy.